Home / Napsali o nás / Pokyny věřitelů v rámci správy a zpeněžení majetku

Základem spravedlnosti je důvěra, to znamená stálost a úpřimnost ve slovech i v dohodách.

Marcus Tullius Cicero

Pokyny věřitelů v rámci správy a zpeněžení majetku

Zákonem č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“ nebo též „InsZ“), a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), byla provedena významná revize insolvenčního zákona, která nabyla účinnosti dne 1.1.2014. Touto revizní novelou došlo k celé řádě podstatných změn, z nichž jednou z nejvýznamnějších je bezpochyby posílení pravomoci zajištěných věřitelů, kteří se tak stali významnými hybateli v procesu správy a zpeněžení majetku dlužníka zajišťujícího jejich pohledávky. Insolvenční soud a věřitelský výbor se tak rázem ocitli v postavení, ze kterého pouze z dálky přihlíží jednáním mezi zajištěným věřitelem a insolvenčním správcem, přičemž samotný insolvenční správce byl pasován do role jakéhosi zprostředkovatele a vykonavatele pokynů zajištěného věřitele. Jak je tomu však v případě, kdy má dojít ke zpeněžení majetku dlužníka a zajištěný věřitel v insolvenčním řízení absentuje?

Hlavním cílem každého věřitele, a to nejen věřitele insolvenčního, je bezpochyby uspokojení jeho pohledávky v největší možné míře a samozřejmě v co možná nejkratší době. Výše uvedené je nicméně zákonodárcem zmiňováno, jako jedna z hlavních zásad, na kterých je celé insolvenční řízení postaveno. Proto jistě není od věci, aby si věřitelé sami stanovili a diktovali podmínky či jiné náležitosti týkající se procesu správy a zpeněžování majetku v rámci insolvenčního řízení, jelikož vlastní iniciativa těchto věřitelů přispívá ve výsledku právě k rychlejšímu a hospodárnějšímu průběhu uspokojování jejich pohledávek. Nejde tedy o nic jiného než o projev jedné z klasických římských zásad vigilantibus iura scripta sunt, kdy tato zásada byla shora zmíněnou revizní novelou znatelněji zakotvena do právní úpravy insolvenčního řízení.

Insolvenční správce jako osoba s dispozičním oprávněním

Za situace, kdy se do dlužníkova insolvenčního řízení nepřihlásí žádný zajištěný věřitel (o pokynech zajištěných věřitelů pojednáváme v jiném článku), popřípadě kdy se žádný z věřitelů v té době existujícího zajištění ve své přihlášce pohledávky v zákonné lhůtě nedovolá, je na místě ujasnit, kdo uděluje insolvenčnímu správci pokyny směřující ke správě a zpeněžení majetku dlužníka. Máme tedy na mysli především ta insolvenční řízení, v nichž má dispoziční oprávnění k majetku dlužníka osoba insolvenčního správce. Typicky se tedy bude jednat o dobu po prohlášení konkursu na majetek dlužníka , dále pak o dobu po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka, přičemž při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se dle § 398 odst. 2 InsZ postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a stejně tak o účincích schváleného oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí dle § 408 odst. 1 InsZ ohledně majetku náležejícího do majetkové podstaty obdobně ustanovení o účincích prohlášení konkursu. Přestože se tedy jedná o dva odlišné způsoby řešení úpadku, právní úprava je při procesu správy a zpeněžení majetku dlužníka obdobná.


Správa majetkové podstaty – může věřitelský výbor zasáhnout?

Za správu majetkové podstaty je vždy odpovědná osoba s dispozičním oprávněním, přičemž ani absence pokynu ze strany věřitelů nezbavuje tuto osobu její odpovědnosti. Pokud by tedy například insolvenční správce jednal v rozporu s péčí řádného hospodáře, tedy řádně nespravoval majetkovou podstatu, bude v případě vzniku majetkové újmy na majetkové podstatě povinen nahradit tuto ze svých vlastních prostředků. Jestliže insolvenční správce tuto svou povinnost nesplní, může insolvenční soud přistoupit až ke zproštění insolvenčního správce, z funkce. Při absenci pokynu zajištěného věřitele tedy přechází odpovědnost za udělení pokynu souvisejícího se správou majetkové podstaty na insolvenční soud. Tato skutečnost koneckonců vyplývá z § 230 odst. 2 InsZ. Zákonodárce však ohledně pokynů v rámci správy majetkové podstaty výslovně neuvádí spolupůsobení nezajištěných věřitelů, kteří vzhledem k typicky vysokému počtu vykonávají svá práva skrze věřitelský výbor či za splnění zákonných podmínek skrze zástupce věřitelů. Domníváme se však, že úmyslem zákonodárce nebylo věřitelský orgán z rozhodování o správě majetkové podstaty vyloučit, když jednou z explicitně uvedených činností věřitelského výboru je schvalování nákladů insolvenčního správce spojených s udržováním a správou majetkové podstaty . Skutečnost, že by věřitelský orgán nerozhodoval o pokynech směřujících ke správě majetkové podstaty, avšak rozhodoval by o schválení výše nákladů za tyto pokyny, se jeví jako dosti nelogická. Bývá to totiž zpravidla insolvenční soud, kdo jako poslední posvěcuje výsledek jednání mezi insolvenčním správcem a věřiteli. V tomto případě by však věřitelský výbor schvaloval náklady, o kterých rozhodl insolvenční soud na základě § 230 odst. 2 InsZ, což se nám nejeví jako šťastné řešení. Výše uvedené samozřejmě stále reflektuje stav, kdy v insolvenčním řízení není žádného zajištěného věřitele.


Zpeněžení majetkové podstaty – trojí spolupráce

V případě zpeněžování majetku dlužníka při absenci zajištěných věřitelů je situace poměrně jednoznačnější, tedy alespoň z naší strany nás nenapadá žádná polemika napříč ustanoveními insolvenčního zákona jako je tomu u správy majetku.
Dikci „není-li zde pokynu zajištěného věřitele“ uvedenou v § 289 odst. 2 InsZ, lze chápat dvojím způsobem. V prvním případě se bude jednat o situaci, kdy v daném insolvenčním řízení není přihlášen žádný zajištěný věřitel, ve druhém případě, kdy zajištěný věřitel v insolvenčním řízení vystupuje, avšak ani na výzvu insolvenčního správce, potažmo insolvenčního soudu, neráčil udělit příslušný pokyn směřující ke zpeněžení. Za této situace tedy postupuje insolvenční správce „standardním způsobem“ v součinnosti s věřitelským výborem (zástupcem věřitelů) a insolvenčním soudem, jejichž souhlas s prodejem majetku mimo dražbu, což je v drtivé většině případů volený způsob zpeněžení majetkové podstaty, je nutný k tomu, aby smlouva o prodeji tohoto majetku mimo dražbu nabyla účinnosti.


Závěr

Interakce věřitelů v procesu správy a zpeněžení majetkové podstaty je třeba docílit v co největší možné míře. Jen tak se dosáhne toho, že průměrná doba trvání insolvenčních řízení se do budoucna sníží. Insolvenční správce se přeci jen mnohdy ocitne v situaci, kdy naráz spravuje větší počet majetku, přičemž není v jeho silách věnovat se každému jednotlivému zpeněžení dostatečně efektivně. Proto aktivní přístup věřitelských orgánů, kdy na sebe tyto dobrovolně přebírají činnosti, které jinak obstarává insolvenční správce, jednoznačně vedou k urychlení celého procesu správy a zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty. Nakonec se jedná o výhodu pro obě strany, kdy insolvenčnímu správci odpadne vyřizování a obstarávání zprostředkování prodeje, znaleckého posudku a dalších záležitostí. Věřitelé pak uvidí své peníze dříve, přičemž se tímto předchází též případným sporům mezi insolvenčním správcem a věřiteli, když tito jednají od začátku ve vzájemné shodě. Insolvenční soud by poté měl tuto vzájemnou shodu mezi insolvenčním správcem a věřiteli respektovat a v případě jejich souhlasu pouze posvětit již dohodnuté vydáním rozhodnutí v rámci své dohledací činnosti, přičemž proti tomuto rozhodnutí nebude přípustné odvolání. Takto nastíněný postup považujeme jednoznačně za nejefektivnější.

Konkursní noviny, září 2015

Autoři: JUDr. Ing. Pavel Fabian, advokát a insolvenční správce
Jakub Dvořák, asistent insolvenčního správce

www.fabianpartners.cz

Advokátní kancelář: Obchodní právo | Závazkové právo | Zakládání společností | Prodej společností | Fúze a akvizice | Valné hromady | Změna právní formyNekalá soutěž | Insolvence | Finanční právo | Právo nemovitostí | Soudní spory | Náhrada škody | Rozhodčí řízení, arbitráže | Občanské právo | Pracovní právo | Právo duševního vlastnictví, autorské právo | Právo IT | GDPROchrana osobnosti a dobrého jména | Trestní právo | Neziskové organizace | Úschovy | Právní služby pro firmy | Reference

Vymáhání dluhů (pohledávek): Výhody vymáhání advokátem | Soudní vymáhání | Mimosoudní vymáhání | Evropský platební rozkaz | Platební rozkaz | Inkaso pohledávek | Správa pohledávek | Směnečný platební rozkaz | Zajištění dluhu | Náhrada škody na zdraví | Exekuce | Vymáhání na Slovensku

Insolvence: Insolvenční správce | Pro věřitele | Pro dlužníky | Insolvenční návrh | Přihláška pohledávky | Zajištěné pohledávky | Oprava výše daně | Popření pohledávky | Konkurs | Oddlužení | Reorganizace | Incidenční spory | Nabývání majetku z insolvence | Likvidace firem