Home / Napsali o nás / Správa a zpeněžení zajištění v insolvenci

Nevážím si nikoho, kdo dnes není moudřejší než včera.

Abraham Lincoln

Správa a zpeněžení zajištění v insolvenci (Konkursní noviny, květen 2015)

Je všeobecně známo, že s účinností revizní novely insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“), došlo v insolvenčním řízení k výraznému posílení zajištěných věřitelů a jejich postavení v rámci správy a zpeněžování majetku, který je předmětem zajištění u pohledávek těchto věřitelů. Revizní novelou zavedené pravidlo, podle kterého uděluje pokyn zajištěný věřitel, jehož zajištění vzniklo jako první v pořadí (věřitel s nejstarším zajištěním), v praxi významným způsobem urychluje proces zpeněžování zajištěného majetku. Nově stanovený postup tak především zabraňuje postupnému znehodnocování majetkových hodnot v čase, přičemž výsledným efektem je stále se zvyšující uspokojení zajištěných věřitelů, mnohdy i věřitelů nezajištěných. Prioritní postavení zajištěného věřitele odsunulo stranou ostatní subjekty vystupující v insolvenčním řízení. Insolvenční správce tak plní funkci jakéhosi poslušného zprostředkovatele pokynů zajištěného věřitele, přičemž od tohoto pokynu se může odchýlit pouze ve výjimečných situacích, které je navíc povinen řádně odůvodnit. Věřitelský výbor či zástupce věřitelů je v tomto případě „ze hry“, načež insolvenční soud v případě způsobu zpeněžení majetkové podstaty mimo dražbu, tedy v praxi nejčastějšího způsobu zpeněžení majetkové podstaty, pouze přihlíží dění na scéně z pozice diváka a jeho jediným úkolem je zřejmě, v případě pokynů zajištěných věřitelů, zveřejňovat veškeré podstatné podklady týkající se správy a zpeněžení zajištěného majetku v insolvenčním rejstříku.

Pojem zajištění v insolvenčním zákoně


Revizní novelou insolvenčního zákona bylo do ustanovení § 2 písm. g) InsZ vloženo poněkud nenápadné slovíčko „jen“. Toto ustanovení tedy taxativně vyjmenovává, kdo může být pro účely insolvenčního zákona považován za zajištěného věřitele. Jedná se jednoznačně o užší okruh, než který nám nabízí obecná právní úprava. Proto například pohledávka vzniklá na základě ručení nemůže být v rámci insolvenčního řízení uplatněna jako pohledávka zajištěná.


Více zajištěných věřitelů

Nejvýraznější změnou v právní úpravě postavení zajištěných věřitelů je bezpochyby skutečnost, že nově již neudělují insolvenčnímu správci pokyny všichni zajištění věřitelé společně, ale v případě plurality těchto věřitelů, uděluje pokyny takový zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. V praxi zmíněné znamená, že je-li výše přihlášené pohledávky zajištěného věřitele, kterému zajištění k majetku dlužníka vzniklo jako vůbec prvnímu, pouze například 10.000,- Kč, uděluje přednostně pokyny týkající se správy a zpeněžení majetku insolvenčnímu správci právě tento věřitel, a to nehledě na skutečnost, že další zajištěný věřitel, uplatňující zajištění ke stejnému majetku, avšak jako druhý v pořadí, disponuje zajištěnou pohledávkou například ve výši 2.000.000,- Kč. S účinností od 1.1.2014 je tedy v insolvenčním zákoně ohledně pokynů zajištěných věřitelů týkajících se správy a zpeněžování majetkové podstaty výslovně zakotvena přednost zajištěných věřitelů, kterým zajištění k majetku dlužníka, nacházejícího se v soupise majetkové podstaty, vzniklo dříve.


Zajištěný věřitel v roli věřitele nezajištěného…

Nově bylo do ustanovení § 167 odst. 3 InsZ zavedeno následující pravidlo: „je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou; pohledávky dalších zajištěných věřitelů s pozdějším pořadím se v takovém případě považují za nezajištěné v plném rozsahu. Podle věty první se postupuje, dokud nedojde ke zpeněžení zajištění“. Shora uvedené výstižně pojmenoval JUDr. Dušan Dvořák jako „fikci horšího pořadí věřitele“. Přihlásí-li tedy například věřitel svou zajištěnou pohledávku do insolvenčního řízení ve výši 800.000,- Kč, přičemž hodnota zajištěné nemovitosti je dle znaleckého posudku stanovena na částku 600.000,- Kč, považuje se nadále pohledávka takového věřitele za zajištěnou pouze ve výši 600.000,- Kč, přičemž na rozdíl mezi výši přihlášené zajištěné pohledávky a hodnotou zajištění dle znaleckého posudku se v dalším průběhu insolvenčního řízení hledí jako na pohledávku nezajištěnou. Pokud pak dojde k situaci, kdy ke stejnému majetku uplatňuje zajištění více věřitelů a hodnota zajištění nedosahuje ani výše pohledávky zajištěného věřitele prvního v pořadí, hledí se na v pořadí další zajištěné věřitele automaticky jako na věřitele nezajištěné. Výše uvedené má důsledky především v možnosti zajištěných věřitelů podílet se v dalším průběhu insolvenčního řízení na rozhodování o správě a zpeněžení zajištěného majetku. Jakkoliv se tedy postavení zajištěného věřitele může zdát neotřesitelným, dochází v praxi často k situacím, kdy se takovýto věřitel rázem ocitne ve velmi početné skupině spolu s nezajištěnými věřiteli, přičemž jeho uspokojení dosáhne v lepším případě pouze zanedbatelné procentuální výše.


Rozpory mezi zajištěnými věřiteli…

Aby insolvenční správce mohl realizovat pokyn prvního zajištěného věřitele v pořadí, potřebuje souhlasy dalších zajištěných věřitelů v pořadí vyjma těch, kteří se dle § 167 odst. 3 InsZ považují za věřitele nezajištěné. V praxi však může dojít k situaci, kdy první zajištěný věřitel v pořadí, jehož pohledávka je podstatně nižší hodnoty než pohledávka dalšího zajištěného věřitele v pořadí, udělí pokyn, se kterým zajištěný věřitel s vyšší hodnotou své zajištěné pohledávky nesouhlasí a domnívá se, že majetek lze spravovat a zpeněžit za pro něj výhodnějších podmínek. V takovém případě, kdy další zajištěný věřitel v pořadí neudělí souhlas s pokynem prvního zajištěného věřitele v pořadí, insolvenční správce tuto skutečnost oznámí insolvenčnímu soudu, přičemž dojde ke zveřejnění původního pokynu, aby mohla započít nezvykle krátká 7 denní lhůta ode dne zveřejnění pokynu v insolvenčním rejstříku sloužící pro podání námitek ze stran dalších zajištěných věřitelů v pořadí, přičemž tyto včasně podané námitky jsou následně předmětem jednání, které je insolvenční soud povinen nařídit do 30 dnů ode dne, kdy byl vyrozuměn insolvenčním správcem o absenci souhlasu ostatních zajištěných věřitelů. Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o pokynu prvního zajištěného věřitele v pořadí není odvolání přípustné, proto názor insolvenčního soudu je názorem konečným a tento musí být respektován jak insolvenčním správcem tak zajištěnými věřiteli. Je na místě zmínit, že rozpor může nastat také mezi insolvenčním správcem a zajištěnými věřitelem, kdy insolvenční správce je v rámci správy a zpeněžování oprávněn odmítnout pokyn zajištěného věřitele, pokud se domnívá, že pokyn nesměřuje k řádné správě, nebo že majetek lze zpeněžit výhodnějším způsobem, tedy za vyšší cenu. V obou těchto případech je insolvenční správce povinen požádat o přezkoumání jím odmítnutého pokynu insolvenční soud, který takovýto pokyn přezkoumá v rámci své dohledací činnosti. Domníváme se, že k těmto situacím dochází jen zřídka, jelikož insolvenční správce ve většině případů ocení aktivitu zajištěného věřitele a bez jakýchkoliv protestů procesuje pokyn zajištěného věřitele, což je ostatně jeho úkolem. Nicméně pokud by se insolvenční správce přeci jen rozhodl pokyn zajištěného věřitele odmítnout, měl by tento svůj krok náležitým způsobem odůvodnit, jelikož tímto zasahuje právě do posíleného postavení zajištěného věřitele.


Závěr

Posílení postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení jednoznačně vítáme, poněvadž v případě existence pokynu zajištěného věřitele v rámci správy a zpeněžení zajištění, a s tím související „odstrčení“ věřitelského výboru a insolvenčního soudu stranou, dochází v praxi k mnohem efektivnějšímu a rychlejšímu uspokojování pohledávek těchto zajištěných věřitelů. Důležitou součástí jednání mezi insolvenčním správcem a zajištěným věřitelem by měla být bezpochyby přípustná výše nákladů spojených se správou a zpeněžením majetku, kterou je insolvenční správce oprávněn odečíst z výtěžku zpeněžení. Pokud by insolvenční správce překročil přípustnou procentuální hranici odečtení zmíněných nákladů danou mu zákonem a zajištěný věřitel by toto překročení neschválil, nezbude insolvenčnímu správci nic jiného, než uhradit tyto vícenáklady z majetkové podstaty. V krajním případě, pokud insolvenční správce porušil své povinnosti řádného hospodáře při správě či zpeněžení majetku, může tyto vícenáklady hradit ze svého. Proto je v případě obav ze strany insolvenčního správce, že shora uvedené náklady zřejmě přesáhnou zákonem stanovenou hranici, vhodné započít jednání se zajištěným věřitelem o možném navýšení těchto s dostatečným předstihem.

Autoři článků: JUDr. Ing. Pavel Fabian, advokát a insolvenční správce

Jakub Dvořák, asistent insolvenčního správce



srov. důvodovou zprávu k revizní novele

Viz § 293 odst. 1 InsZ

K tomu např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26.6.2014, č.j. 1 VSPH 778/2014-B-48 ve věci KSPL

29 INS 12120/2010

srov. úprava zajištění v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

K tomu srov. § 230 odst. 2 InsZ a § 293 odst. 1 InsZ

Viz Konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům. Kongresový sál ČNB - 20.5.2014

srov. § 155 InsZ

Viz § 230 odst. 4 InsZ

Viz 230 odst. 2 InsZ a 293 odst. 1 InsZ

Viz MARŠÍKOVÁ, Jolana. Insolvenční zákon: s poznámkami, judikaturou, nařízením Rady ES 1346/2000 a

prováděcími předpisy. 2. aktualiz. vyd. ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Praha: Leges, 2014, s. 408. Glosátor.

ISBN 9788087576809.

Viz § 298 odst. 4 InsZ

www.fabianpartners.cz

Advokátní kancelář: Obchodní právo | Závazkové právo | Zakládání společností | Prodej společností | Fúze a akvizice | Valné hromady | Změna právní formyNekalá soutěž | Insolvence | Finanční právo | Právo nemovitostí | Soudní spory | Náhrada škody | Rozhodčí řízení, arbitráže | Občanské právo | Pracovní právo | Právo duševního vlastnictví, autorské právo | Právo IT | GDPROchrana osobnosti a dobrého jména | Trestní právo | Neziskové organizace | Úschovy | Právní služby pro firmy | Reference

Vymáhání dluhů (pohledávek): Výhody vymáhání advokátem | Soudní vymáhání | Mimosoudní vymáhání | Evropský platební rozkaz | Platební rozkaz | Inkaso pohledávek | Správa pohledávek | Směnečný platební rozkaz | Zajištění dluhu | Náhrada škody na zdraví | Exekuce | Vymáhání na Slovensku

Insolvence: Insolvenční správce | Pro věřitele | Pro dlužníky | Insolvenční návrh | Přihláška pohledávky | Zajištěné pohledávky | Oprava výše daně | Popření pohledávky | Konkurs | Oddlužení | Reorganizace | Incidenční spory | Nabývání majetku z insolvence | Likvidace firem