Trestní řízení je náročným procesem pro všechny zúčastněné strany, avšak existují možnosti, jak tento proces zrychlit a zefektivnit. Obvyklým způsobem řešení trestních věci je formou vyhlášení rozsudku po provedeném dokazování v hlavním líčení, přičemž stále jedním z nejčastěji udělovaných trestů je trest odnětí svobody. Jak již bylo naznačeno, tento postup může být považován za zdlouhavý, který zároveň při počtu vedených trestních řízeních nadměrně zatěžuje soudní aparát. Vedle klasického vyřešení trestní věci je však možné využít institutu odklonu, který v rámci trestního práva slouží jako alternativní způsob řešení v trestním řízení (dohoda o vině a trestu). Od standardního řešení věci se pak liší tím, že nedojde k provedení soudního projednání věci. Věc je však vyřízena stejně plnohodnotně jako v klasickém trestním řízení. 

Odklony v trestním právu jakožto alternativní způsoby řešení trestních věcí 

Mezi odklony řadíme především dohodu o vině a trestu, trestní příkaz, podmíněné zastavení trestního stíhání a podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, narovnání či odstoupení od trestního stíhání v řízení ve věcech mládeže. Cílem všech uvedených typů odklonů je především zrychlení trestního řízení za současného zefektivnění justice. Níže ve článku pak budou nastíněny možnosti využití jednotlivých institutů. 

Dohoda o vině a trestu 

Dohoda o vině a trestu patří v současnosti mezi nejčastěji diskutované formy odklonů v trestním řízení, zejména díky novelizaci zákonem č. 333/2020 Sb., která vstoupila v platnost 1. října 2020. Právní úprava dohody o vině a trestu je obsažena v § 175a a § 175b trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 

Podle zákona může státní zástupce zahájit jednání o dohodě o vině a trestu, pokud výsledky vyšetřování dostatečně prokazují, že skutek byl spáchán a jedná se o trestný čin obviněného. Jednání může být zahájeno na návrh obviněného nebo z vlastního podnětu státního zástupce. Nedílnou součástí dohody je prohlášení obviněného, že spáchal trestný čin, přičemž musí být zřejmá pravdivost tohoto prohlášení. Náležitosti dohody, jak obligatorní, tak fakultativní, jsou uvedeny v § 175a odst. 6 trestního řádu. 

Dohoda o vině a trestu není v trestním řádu úplnou novinkou, ale její využití bylo nově rozšířeno výše zmíněnou novelou. V současnosti je možné uzavřít dohodu u všech trestných činů, včetně závažných zločinů. Dohoda je výhodná pro státního zástupce i obviněného a zároveň respektuje zájmy poškozeného. Lze ji sjednat v přípravném řízení i před soudem, a díky novele také na počátku hlavního líčení. 

I když jde především o dohodu mezi státním zástupcem a obviněným, je nutné, aby byla schválena příslušným soudem. Dohodu není možné sjednat v řízení proti uprchlému, ani proti mladistvému, který nedovršil 18 let. 

Výhody dohody o vině a trestu jsou zřejmé – zefektivňuje trestní řízení, odlehčuje soudům a umožňuje konečné vyřešení věci. Očekává se, že její využití bude nadále narůstat. 

Trestní příkaz 

Pakliže je skutkový stav v trestním řízení spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, může samosoudce i bez projednání věci v hlavním léčení vydat trestní příkaz. Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku, jehož účinky nastávají vyhlášením rozsudku, respektive jeho doručením obviněnému. V trestním řádu je zároveň vymezeno, jaké tresty lze trestním příkazem uložit či v jakých případech nelze trestní příkaz vydat, přičemž zejména se jedná o mladistvé, kteří ještě nedovršili 18 let věku či o osoby omezené na svéprávnosti. Vzhledem k tomu, že trestní příkaz je jednostranným aktem ze strany soudu, lze proti trestnímu příkazu podat ve lhůtě 8 dnů od jeho doručení odpor za podmínek uvedených v ustanovení § 314g trestního řádu. V takovém případě se pak trestní příkaz ruší a ve věci dochází k nařízení hlavního líčení. 

Podmíněné zastavení trestního stíhání 

Pokud lze očekávat, že by v rámci odsuzujícího rozsudku byl obviněnému uložen podmíněný trest odnětí svobody a že by se obviněný ve zkušební době osvědčil, je odklon formou podmíněného zastavení trestního stíhání ideálním řešením. 

Pro využití tohoto odklonu musí obviněný splnit několik podmínek, zejména pokud jde o přečin: 

• doznání k činu, 

• náhradu škody, pokud byla způsobena, 

• vrácení bezdůvodného obohacení, pokud k němu došlo. 

Pokud soud nebo státní zástupce shledá, že tato opatření jsou dostačující, může být podmíněné zastavení trestního stíhání použito. 

Kromě výše uvedeného může být obviněný rovněž povinen: 

• zdržet se určité činnosti související s přečinem, 

• nebo uhradit peněžitou částku státu určenou na podporu obětí trestné činnosti. 

Pokud obviněný vede řádný život a splní všechny své povinnosti, soud nebo státní zástupce rozhodne, že se obviněný osvědčil, čímž se odklon stane účinným. 

Na rozdíl od jiných odklonů je v tomto případě nutno podotknout, že pokud se obviněný v průběhu zkušební doby neosvědčí, bude v jeho trestním stíhání pokračováno. Tento odklon proto zcela neulevuje státnímu zástupci v tom smyslu, že po dobu trvání zkušební doby je nutné vykonávat nad obviněným dohled tak, aby prokazatelně došlo ke splnění všech podmínek. 

Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání 

Podobně jako výše uvedené podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání jsou stanoveny i podmínky pro podmíněné odložení podání návrhu na potrestání. Rovněž je třeba, aby došlo ke spáchání přečinu, doznání se k takovému činu, nahrazení škody, pokud byla způsobena, či vydání bezdůvodného obohacení, přičemž se má vzhledem k obviněnému za to, že podmíněné zastavení trestního stíhání bude v dané věci považováno za dostačující. Podmíněné zastavení trestního stíhání a podmíněné odložení podání návrhu na potrestání se však liší v tom, že namísto podání návrhu na potrestání může státní zástupce rozhodnout o tom, že se takový návrh podmíněně odkládá. Tento krok tak zůstává v jeho režii. Opět je třeba upozornit na podmínku řádného života a splnění všech povinností v rámci udělené zkušební doby, kdy následně dojde k rozhodnutí o osvědčení obviněného. Pokud nedojde k jeho osvědčení, je taktéž pokračováno v trestním stíhání. I v případě tohoto odklonu je tedy dána státnímu zástupci povinnost dozoru nad řádným výkonem povinností stanovených obviněnému. 

Narovnání 

Pokud je vedeno řízení o přečinu, může dojít ke schválení narovnání a následného zastavení trestního stíhání, pakliže je udělen souhlas obviněného i poškozeného za současného schválení narovnání soudem či v přípravném řízení státním zástupcem. Ze strany obviněného je nutné splnit několik podmínek, aby mohlo být přistoupeno ke schválení narovnání. Jednak jde o prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a to bez důvodných pochybností o pravdivosti tohoto prohlášení, dále uhrazení způsobené škody poškozenému či vydání bezdůvodného obohacení a dále složení peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti. Tyto podmínky je třeba splnit kumulativně. 

Proto, aby mohlo dojít ke schválení narovnání, je zároveň třeba, aby byl vyslechnut jak obviněný, tak poškozený ohledně okolností uzavření dohody o narovnání, zejména co do dobrovolnosti jejího uzavření. Součástí výslechu obviněného je pak i výše zmíněné prohlášení o spáchání skutku, pro který je stíhán. Je však nutno upozornit, že k takovému prohlášení nelze v dalším řízení přihlížet jako k doznání či jinému důkazu. 

Vzhledem k tomu, že v případě narovnání nastupují účinky takřka ihned, přičemž je věc vyřešena konečně, je možné považovat tento odklon spolu s dohodou o vině a trestu za ten efektivnější, neboť nezavazuje státního zástupce k následnému dozoru nad obviněným, zda se chová ve zkušební době řádně za současného plnění všech jemu udělených povinností. 

Odstoupení od trestního stíhání v řízení 

Tento odklon je využíván pouze v souvislosti s mladistvými, a proto jeho využití není běžnou praxí v trestním řízení obecně. Úprava je dána v zákoně č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o soudnictví ve věcech mládeže“), a to konkrétně v jeho ustanovení § 70 a § 71. Pokud je vedeno proti mladistvému řízení o provinění, v němž je stanoven trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující 3 roky, může soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce odstoupit od trestního stíhání mladistvého. Je však nutné, aby byla splněna podmínka chybějícího veřejného zájmu na dalším stíhání mladistvého spolu s přihlédnutím k povaze, závažnosti a osobě mladistvého a dále pak aby bylo trestní stíhání neúčelné či bylo shledáno, že potrestání není nutné, jelikož mladistvý nejeví znaky pokračování v páchání dalších provinění. 

Odstoupení je vítaným odklonem zejména v situaci, kdy mladistvý úspěšně vykonal pro něj vhodný probační program, či došlo k nahrazení škody způsobené daným proviněním či alespoň částečnému vrácení bezdůvodného obohacení získaného daným proviněním. Zároveň je třeba vyslovení souhlasu ze strany poškozeného, že s takovým nahrazením škody či navrácením bezdůvodného obohacení souhlasil. Případně že došlo k vyslovení napomenutí s výstrahou mladistvému, přičemž takové řešení lze považovat z hlediska účelu řízení za dostatečné. 

Závěr 

Odklony v trestním právu jsou jednoznačně vítanou alternativou k řešení trestních věcí klasickým postupem v hlavním líčení, které by mělo být využíváno co nejvíce, bezesporu dochází k vyšší efektivitě a rychlosti řešení trestních věcí. Obecně tedy vítám řešení trestních věcí formou výše uvedených odklonů. Avšak dohodu o vině a trestu spolu s narovnáním považuji z pohledu obviněného za nejpraktičtější, jelikož je zde dán jistý prostor pro vyjednávání mezi obviněným, poškozeným a státním zástupcem či soudem. Následně je pak možné sjednat odklon tak, aby vyhovoval všem zúčastněným stranám. Dále je zde pak dána nesporná výhoda pro státní zástupce v tom smyslu, že nejsou povinni v rámci stanovené zkušební doby dohlížet, zda dochází k řádnému plnění podmínek ze strany obviněného. S ukončováním trestního stíhání alternativní formou máme bohaté zkušenosti, v případě zájmu nás neváhejte kontaktovat.