Insolvenční delikty
Advokátní kancelář Fabian & Partners
Vaše práva bereme osobně. Zkušený tým právníků, neformální prostředí, moderní přístup k poskytování právních služeb. Nabízíme dlouholeté zkušenosti ve stěžejních oblastech práva.
Odpovědnost v insolvenčním řízení
Odpovědnost dlužníka v insolvenčním řízení
Osoba, která v rozporu se svými povinnostmi nepodala insolvenční návrh (zpravidla statutární orgán), odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí.
S účinností od 1.1.2012 je dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku, a to jak ve formě platební neschopnosti, tak předlužení (tržní hodnota aktiv je nižší než účetní hodnota pasiv). Tuto povinnost mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán (jednatel, představenstvo) a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Pokud tak dlužník neučiní, nejenomže odpovídá věřitelům za škodu, kterou tím způsobí, ale může být i trestněprávně odpovědný.
Osobní odpovědnost za nepodání řádného a včasného insolvenčního návrhu se tedy týká osob v postavení manažerů, statutárních orgánů, v určitých případech i akcionářů a společníků, pokud jednají jako ovládající osoby. Chráníme jednající osoby před civilními i trestněprávními riziky během celého insolvenčního řízení.
Odpovědnost věřitele v insolvenčním řízení
Jestliže řízení o insolvenčním návrhu věřitele bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Právo na náhradu škody nebo jiné újmy má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut.
Trestní odpovědnost v insolvenčním řízení
Trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení se dopustí ten, kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení. Trestného činu pletich v insolvenčním řízení se dopustí ten, kdo jako věřitel, nebo osoba, která věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch. Trestného činu poškozování věřitele se dopustí ten, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik. Trestného činu zvýhodnění věřitele se dopustí ten, kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou. Trestného činu způsobení úpadku se dopustí ten, do, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům, spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo ten, kdo byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů.
Zastupujeme jak poškozené věřitele při uplatňování nároků v rámci trestního (adhezního) řízení, tak jednatele, společníky a akcionáře firem v případech podezření z trestných činů souvisejících s insolvenčním řízením. Nejčastěji se jedná o:
- zvýhodnění věřitele,
- porušení povinnosti při správě cizího majetku,
- zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění,
- porušení povinnosti v insolvenčním řízení,
- porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku.
Odpovědnost insolvenčního správce za škodu
Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení. Insolvenční správce odpovídá i za škodu nebo jinou újmu způsobenou osobami, kterých použil k plnění svých úkolů. To platí i pro zaměstnance dlužníka, působící v rozsahu své dosavadní činnosti, nebo pro jiné osoby ve smluvním vztahu s dlužníkem. Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, která věřiteli s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce; této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky za majetkovou podstatou.