Poslanecká sněmovna v současnosti ve druhém čtení projednává vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci, který má představovat implementaci Evropské směrnice z roku 2019 (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132).

Bude-li návrh zákona schválen, přibude do našeho právního řádu, s očekávanou účinností k 1. lednu 2024, zcela nový institut, představující prevenci krachu jinak životaschopného podniku, který by měl za následek nejen ztrátu pracovních míst, ale i hospodářskou škodu pro mnoho dalších subjektů. Prostřednictvím tohoto nástroje budou moci korporace řešit obtížnou finanční situaci za součinnosti dotčených věřitelů, se kterými vykomunikují jejich stávající hospodářskou situaci a navrhnou taková řešení, která zachrání provoz podniku a pohledávky věřitelů budou uspokojeny za vyjednaných podmínek, výhodnějších, než kdyby měly být poměrně uspokojovány v konkursním řízení.

Návrh zákona stanoví podmínky pro financování procesu preventivní restrukturalizace, který zahrnuje ochranu těchto nově vzniknuvších pohledávek pro případ, že se restrukturalizace nezdaří a korporace navzdory všem snahám skončí v insolvenci. Současně restrukturalizace nabízí i možnost manažérům a majitelům chránit sami sebe proti osobní odpovědnosti.

Společnost může také využít nástroje ochrany před věřiteli, jako jsou kolektivní a individuální moratoria, kterými lze regulovat možné agresivní postupy některých věřitelů, kterými by mohlo být například exekuční postižení majetku nezbytného pro provoz obchodního závodu.

Na rozdíl od insolvenčního řízení, ve kterém jsou veškeré kroky dotčených subjektů zveřejňovány v insolvenčním rejstříku, proběhne restrukturalizace pouze v úzkém okruhu subjektů, čímž budou vyloučeny negativní dopady publicity jednání o finančních problémech společnosti.

Preventivní restrukturalizace započne dobrovolnou výzvou podnikatele, jenž se potýká s finančními obtížemi, k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu, dotčeným věřitelům. Spolu s výzvou k jednání předloží vypracovaný tzv. sanační projekt, který vymezí okruh dotčených věřitelů a jejich pohledávek a popíše podstatu restrukturalizačních opatření sledujících zachování nebo obnovu provozu. Restrukturalizace se tedy nebude projednávat se všemi věřiteli dané korporace, jak je tomu u insolvenčního řízení, ale pouze s těmi, jejichž práva je pro záchranu podniku nutné modifikovat.

Následně podnikatel vypracuje restrukturalizační plán, obdobu plánu reorganizačního, kde bude přesně uveden soupis majetku a závazů a budou zde popsána restrukturalizační opatření včetně uvedení důvodů pro jejich zavedení. Mezi takováto opatření patří:

• restrukturalizace majetku, tedy například jeho prodej nebo jeho částečné vydání dotčeným věřitelům;
• restrukturalizace závazků, a to například prodloužením doby jejich splatnosti nebo prominutím části dluhů;
• restrukturalizace vlastního kapitálu či provozní změny.

Restrukturalizační plán je nejprve projednán na fóru dotčených věřitelů a následně je o jeho přijetí jimi hlasováno, a to v rámci skupin podle jejich postavení a hospodářského zájmu.

Takovými skupinami budou např. zajištění věřitelé, společníci podnikající společnosti nebo třeba fyzické osoby, které nejsou plátci DPH. Aby mohl být plán přijat, musí být odhlasován minimálně ¾ hlasů (1 Kč pohledávky = 1 hlas, a to však nutně v každé ze skupin dotčených věřitelů.

Pokud je restrukturalizační plán všemi dotčenými věřiteli schválen, je přijat a postup podle něj je pro strany závazný. Pokud však část zúčastněných stran plán neschválí (do ¼ hlasů napříč skupinami), přichází ke slovu tzv. restrukturalizační soud (v prvním stupni krajské soudy). Restrukturalizačnímu soudu se oznamuje už samé zahájení restrukturalizace a po celou dobu jejího průběhu je zde soud k dispozici, aby řešil dílčí spory o práva věřitelů a podnikatele, pokud se na něj s těmito dobrovolně obrátí. Zákon však také umožní restrukturalizačnímu soudu na návrh schválit restrukturalizační plán v případě, že pro něj část věřitelů odmítla hlasovat. Toto vnucení restrukturalizačního plánu nesouhlasícím skupinám dotčených věřitelů ze strany soudu je pak označováno jako tzv. „cram-down“.

Restrukturalizační správce bude vykonávat obdobnou činnost jako správce insolvenční. Náplň činnosti restrukturalizačního správce bude pro představu spočívat zejména v kontrole činnosti podnikatele v rozsahu vymezeném rozhodnutím restrukturalizačního soudu, v obstarání znaleckého posudku, provedení předběžného přezkumu pohledávky atd. Se záměrem prosadit v tomto procesu účast jen skutečného odborníka pro oblast restrukturalizací, bude seznam restrukturalizačních správců kopírovat nikoli seznam všech insolvenčních správců, ale pouze těch necelých 40 se zvláštním povolením.