Vyberte stránku

Zastupování dlužníků v insolvenčním řízení

Advokátní kancelář Fabian & Partners

Vaše práva bereme osobně. Zkušený tým právníků, neformální prostředí, moderní přístup k poskytování právních služeb. Nabízíme dlouholeté zkušenosti ve stěžejních oblastech práva.

Domů 9 Zastupování dlužníků v insolvenčním řízení

Insolvenční správce Vám může nabídnout odborné poradenství a právní zastupování v oblasti krizového řízení a úpadkového práva před a také po zahájení insolvenčního řízení. Z pohledu dlužníka je možné do určité míry ovlivnit způsob řešení úpadku, neboť insolvenční zákon nabízí různé způsoby řešení úpadku. V případě dlužníků z řad podnikatelů se nabízí řešení úpadku reorganizací, která nemusí nutně vést k likvidaci podniku, ale k jeho sanaci a dalšímu pokračování.
V této souvislosti je třeba upozornit, že dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku, a to jak ve formě platební neschopnosti, tak předlužení. Tuto povinnost mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán (jednatel, představenstvo) a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Pokud tak dlužník neučiní, nejenomže odpovídá věřitelům za škodu, kterou tím způsobí, ale může být i trestněprávně odpovědný. Chráníme jednající osoby před civilními i trestněprávními riziky během celého insolvenčního řízení.

Kancelář insolvenčního správce zejména:

  • zpracuje analýzu úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka
  • zpracuje insolvenční návrh věřitele či dlužníka spojený s návrhem na prohlášení konkursu
  • zpracuje insolvenční návrh fyzických osob z řad nepodnikatelů spojený s návrhem na povolení oddlužení (osobní bankrot)
  • zpracuje návrh na povolení reorganizace, reorganizační plán, zprávu o reorganizačním plánu
  • bude vás právně zastupovat během celého insolvenčního řízení

Definice úpadku

Dlužník je podle insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a ty není zároveň schopen splácet. Platební neschopností se rozumí stav, kdy dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných pohledávek exekucí. Nebo pokud nesplnil povinnost, kterou mu uložil insolvenční soud, předložit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců.

Dlužník, který je právnickou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku také tehdy, je – li předlužen, tzn. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků (nikoli jen splatných) převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty se bere zřetel i k další správě majetku, popřípadě další provozování podniku, pokud lze předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo provozu podniku pokračovat.

Hrozící úpadek – o hrozící úpadek se jedná tehdy, kdy lze ke všem okolnostem předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Dlužník může mj. sám „na sebe“ podat insolvenční návrh. Tímto včasným odborným zásahem, zvláště pokud bude dlužník spolupracovat od počátku se svými věřiteli a snažit se dojít s nimi k dohodě – se zvyšují šance na nelikvidační způsob řešení úpadku a také na jeho překonání. Jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník, nikoli jeho věřitel.

Odpovědnost dlužníka za škodu

Osoba, která v rozporu se svými povinnostmi nepodala insolvenční návrh (zpravidla statutární orgán), odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí.

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku, a to jak ve formě platební neschopnosti, tak předlužení (tržní hodnota aktiv je nižší než účetní hodnota pasiv). Tuto povinnost mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán (jednatel, představenstvo) a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Pokud tak dlužník neučiní, nejenomže odpovídá věřitelům za škodu, kterou tím způsobí, ale může být i trestněprávně odpovědný.

Osobní odpovědnost za nepodání řádného a včasného insolvenčního návrhu se tedy týká osob v postavení manažerů, statutárních orgánů, v určitých případech i akcionářů a společníků, pokud jednají jako ovládající osoby. Chráníme jednající osoby před civilními i trestněprávními riziky během celého insolvenčního řízení.