Home / Právní služby / Obchodní právo / Novela zákona o obchodních korporacích 2021

Těžké časy vám dodávají odvahu k tomu, abyste mysleli na nemyslitelné.

Andy Grove

Novela zákona o obchodních korporacích 2021 a odpovědnost statutárního orgánu

Zákonem č. 33/2020 Sb. ze dne 21. ledna 2020, který nabude účinností dne 1. 1. 2021 došlo ke změně zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a dalších souvisejících zákonů. Předmětnou novelou došlo k mnoha změnám, nicméně v tomto článku se zaměříme na změny týkající se odpovědnosti statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.

Doposud byly sankce či obecné povinnosti jež mohou postihnout člena statutárního orgánu v případě úpadku obchodní korporace upraveny zejména v ustanoveních § 62 až § 68 ZOK.

Ustanovení § 62 obsahovalo institut povinnosti vydání prospěchu. Bylo-li soudem rozhodnuto, že se obchodní korporace nachází v úpadku a insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh jiné osoby než dlužníka, pak měli členové orgánů obchodní korporace, v případě, že byli vyzváni insolvenčním správcem, povinnost vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi.

Dle ustanovení § 68 mohl soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu ručí za splnění její povinností, a to bylo-li rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku a člen nebo bývalý člen statutárního orgánu obchodní korporace věděl nebo měl a mohl vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku a neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné v souladu s péčí řádného hospodáře. Předmětné ustanovení bylo zrušeno.

Novela přináší změnu ustanovení § 66 nazvaného Zvláštní povinnosti při úpadku obchodní korporace, které má za úkol zjednodušit, a především zefektivnit stávající řešení institutu vydání prospěchu a sankční ručení členů orgánu při úpadku obchodní korporace. Nově by měly být tyto dva instituty předmětem jediného řízení, které bude incidenčním sporem dle ustanovení § 159 a násl. insolvenčního zákona. Podmínkou pro vydání rozhodnutí bude skutečnost, zda člen statutárního orgánu porušením svých povinností přispěl k úpadku obchodní korporace a v insolvenčním řízení bylo již rozhodnuto o způsobu řešení úpadku obchodní korporace. V dřívější úpravě bylo rozhodující rozhodnutí o úpadku.

Řízení bude zahájeno pouze na návrh insolvenčního správce, a to i tehdy, jestliže o tom rozhodne věřitelský výbor. V řízení se bude posuzovat, zdali člen statutárního orgánu přispěl porušením svých povinností k úpadku korporace, tedy zda svojí aktivní činností přispěl k úpadku. Tímto došlo ke sjednocení skutkové podstaty u jednotlivých případů. Odpadne tak povinnost posuzovat, zda člen orgánu věděl či měl vědět a mohl vědět o hrozícím úpadku obchodní korporace a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil vše potřebné k odvrácení úpadku.

Sankcí uloženou soudem pak může být povinnost člena statutárního orgánu, který přispěl k úpadku obchodní korporace, vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i jiný případný prospěch, který od obchodní korporace obdržel.1

Pokud bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh jiné osoby než dlužníka, má člen statutárního orgánu povinnost vydat prospěch za období až 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení. Zde došlo ke změně okamžiku počítání období dvou let, za které jsou členové povinni prospěch vydat. Dle původního znění se toto období počítalo od právní moci rozhodnutí o úpadku, nyní je počátek vázán na okamžik zahájení insolvenčního řízení. Odpadne tak možnost členů oddalovat nabytí právní moci rozhodnutí, aby nebyli povinni vydat jakýkoli prospěch získaný před rozhodnutím o úpadku.

Novela přináší i tzv. žalobu na doplnění pasiv, která vychází z francouzské právní úpravy. Podstatou této žaloby je, že bylo-li rozhodnuto o způsobu řešení úpadku obchodní společnosti konkursem, jsou členové statutárního orgánu povinni na základě rozhodnutí soudu poskytnout do majetkové podstaty finanční prostředky až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace. Tato povinnost se vztahuje i na bývalé členy statutárního orgánu a na osoby, které společnost fakticky řídí či za ní stojí. Cílem je tedy dorovnat majetkovou podstatu, ve které není kvůli počínání statutárních orgánů dostatek k uspokojení věřitelů. Při stanovení výše plnění soud přihlédne k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti k nedostatečné výši majetkové podstaty.

Nedostatek majetku bude soud zjišťovat na základě konečné zprávy (ustanovení § 302 insolvenčního zákona), to znamená, že o povinnosti vydat pasiva bude rozhodováno na konci insolvenčního řízení.

Vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce


Vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce je nově upravena v ustanoveních § 63 - §65.

V případě, že byla členovi statutárního orgánu uložena povinnost dle ustanovení § 66 ZOK rozhodne soud i bez návrhu o vyloučení. To znamená, že soud již nebude rozhodovat o tom, zda člen statutárního orgánu porušil své povinnosti při výkonu funkce a zda takové porušení vedlo k úpadku obchodní korporace, ale na základě rozhodnutí insolvenčního soudu člena z výkonu funkce vyloučí. Vyloučený člen nesmí po dobu až 3 let vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace. To znamená, že může být vyloučen i na dobu kratší na rozdíl od dřívější úpravy, kdy byl vyloučen na dobu 3 let.

Soud může rozhodnout o výjimce, že vyloučený člen může zůstat za podmínek stanovených rozhodnutím členem jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon jeho funkce v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejich věřitelů (ustanovení §64 ZOK). Současné ustanovení § 64 odpovídá dřívějšímu ustanovení § 67 odst. 3, nicméně celé ustanovení § 67 včetně nadpisu bylo novelou zrušen.

Účelem této novely je především upřesnit některé výkladové nejasnosti v dřívější úpravě a rovněž zpřísňuje odpovědnost členů statutárních orgánů v případě úpadku obchodní korporace. Jako přínos této novely hodnotím, že došlo k rozšíření odpovědnosti na ostatní osoby, které stojí formálně mimo statutární orgán, typicky na generální ředitele či finanční ředitele společností.


JUDr. Ing. Pavel Fabian,
advokát a zvláštní insolvenční správce

Publikováno v: Konkursní noviny 9/2020

www.fabianpartners.cz

Advokátní kancelář: Obchodní právo | Závazkové právo | Zakládání společností | Valné hromadyNekalá soutěž | Insolvence | Finanční právo | Právo nemovitostí | Soudní spory | Náhrada škody | Rozhodčí řízení, arbitráže | Občanské právo | Pracovní právo | Právo duševního vlastnictví, autorské právo | Právo IT | GDPROchrana osobnosti a dobrého jména | Trestní právo | Neziskové organizace | Úschovy | Právní služby pro firmy | Koronavirus právní poradnaReference

Vymáhání dluhů (pohledávek): Výhody vymáhání advokátem | Soudní vymáhání | Mimosoudní vymáhání | Evropský platební rozkaz | Platební rozkaz | Inkaso pohledávek | Správa pohledávek | Směnečný platební rozkaz | Zajištění dluhu | Náhrada škody na zdraví | Exekuce | Vymáhání na Slovensku

Insolvence: Insolvenční správce | Pro věřitele | Pro dlužníky | Insolvenční návrh | Přihláška pohledávky | Zajištěné pohledávky | Oprava výše daně | Popření pohledávky | Konkurs | Oddlužení | Reorganizace | Incidenční spory | Likvidace firem