Povinnost uzavřít provozovny během koronaviru 2020
S účinností od 14. března 2020 od 6:00 do 24. března 2020 do 6:00 (zatím nedošlo k prodloužení) je dle usnesení vlády České republiky č. 211 zakázán maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách s výjimkou některých druhů zboží a služeb, přičemž uvedené zboží a služby se převážně prodávají nebo nabízejí v dané provozovně. Jinými slovy, je zakázán prodej a nabízení služeb pro veřejnost. Žádná z věcných výjimek na klienta nedopadá, proto, pokud ve svých provozovnách prodává výrobky veřejnosti (tj. maloobchodní prodej), musí být tyto v dané době uzavřeny.
Zákaz uzavření provozoven se nevztahuje na velkoobchodní prodej, což znamená, že klient může svým obchodním partnerům prodávat bez omezení, a také se nevztahuje na prodej přes internet a dalšími distančními prostředky. Pokud by tedy objednávka zboží (i ze strany spotřebitelů) proběhla např. e-mailem nebo telefonicky a zákazník si přišel zboží pouze vyzvednout, je toto v souladu s usnesením vlády. Cílem je zejména zabránit shlukování většího počtu lidí na stejném místě. Proto je vhodné přijmout další opatření (např. vždy pouze určitý počet lidí na provozovně atd.).
Pracovněprávní důsledky aktuální situace
Vzhledem k případnému uzavření provozoven je namístě otázka, jak vyřešit práci zaměstnanců v těchto provozovnách. Samozřejmě pro obě země platí, že i v případě uzavření provozoven lze zaměstnancům přidělit jinou práci, která je běžná pro jejich pracovní pozici a nezahrnuje kontakt se zákazníky (inventura apod.).
V úvahu přichází několik možností, jak ve vztahu k zaměstnancům aktuální situaci řešit, a to tzv. home office, převedení na jinou práci, dovolená, náhradní volno, neplacené volno, překážky v práci na straně zaměstnavatele, překážky v práci na straně zaměstnance, to vše za dále uvedených podmínek (dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZP“).
Pokud by se některý ze zaměstnanců klienta ocitl v nařízené karanténě, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance, podobně jako dočasná pracovní neschopnost či ošetřování člena rodiny. V případě karantény má zaměstnavatel povinnost v prvních 14 dnech zaměstnanci vyplácet náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku (§ 192 ZP). Takto vyplacená náhrada má být zaměstnavatelům kompenzována prostřednictvím příspěvku vypláceného Úřadem práce ČR (více viz níže u překážek v práci na straně zaměstnavatele).
V případě, že nenastala žádná z překážek v práci na straně zaměstnance, má v zásadě zaměstnavatel povinnost přidělovat zaměstnanci práci. Pokud by došlo k uzavření provozoven klienta a tento práci zaměstnancům přidělovat nemohl, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Situaci je však možné řešit výkonem práce z domova (home office), pokud je takový výkon možný, vždy však pouze se souhlasem zaměstnance, pokud na tuto možnost není myšleno už v pracovní smlouvě. U zaměstnanců, jejichž pracovní pozice spočívá v prodeji zboží, výkon práce z domova většinou nebude možný. Pokud by byl se zaměstnancem sjednán výkon práce z domova, doporučujeme takovou dohodu uzavřít písemně, nebo alespoň zachytit souhlas prostředky umožňujícími takový souhlas prokázat (např. e-mail).
Dále v úvahu přichází čerpání náhradního volna, pokud například zaměstnanec odpracoval přesčasy nebo pracoval ve svátek. Za odpracovaný přesčas však zaměstnavatel náhradní volno poskytuje po dohodě se zaměstnancem (§ 114 ZP), primárným řešením takové práce je příplatek. Za práci vykonávanou ve svátek může zaměstnavatel náhradní volno nařídit (§ 115 ZP).
Další možností je převedení zaměstnance na jinou práci, a to takovou, která je i v době uzavření provozoven možná. Jelikož však v aktuální situaci nejsou naplněny podmínky dle § 71 ZP, je převedení na jinou práci možné pouze se souhlasem zaměstnance.
Co se týče čerpání dovolené, dobu tohoto čerpání může sice určit zaměstnavatel, avšak musí to oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem (§ 217 ZP). Kratší doba je možná pouze po dohodě se zaměstnancem. V aktuální situaci, kdy není jasné, jaká bude situace za 14 dní, se nařízení dovolené nejeví jako účelné. Pokud by ale zaměstnanec s čerpáním dovolené souhlasil, je to samozřejmě možné. I v tomto případě doporučujeme souhlas zaměstnance zachytit písemně. Dále je možné hromadné čerpání dovolené (§ 220 ZP), kdy zaměstnavatel (pokud u něj nepůsobí odborová organizace či rada zaměstnanců) nařídí všem zaměstnancům čerpání dovolené, např. z provozních důvodů, a to max. na 2 týdny. I v tomto případě by však měla být naplněna podmínka oznámení zaměstnancům alespoň 14 dnů předem.
Neplacené volno je také možno pouze se souhlasem zaměstnance. V tomto případě důrazně doporučujeme uzavřít dohodu písemně, a to s následovnými náležitostmi: smluvní strany, datum, místo sjednání, dobu, na kterou je neplacené volno poskytnuto. Důležité je, že i za dobu neplaceného volna má zaměstnavatel povinnost za zaměstnance platit zdravotní pojištění, a to alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy). Se zaměstnancem lze sjednat, že zaplacené pojistné za dobu neplaceného volna zaměstnavateli vrátí.
Pokud nepřichází v úvahu žádná z výše uvedených možností a zaměstnavatel nemůže zaměstnancům z důvodu uzavření provozoven přidělovat práci, situace se posoudí jako překážka v práci na straně zaměstnavatele. Máme za to, že v dané situaci by se dala uplatnit překážka v práci dle § 209 ZP, tzv. částečná nezaměstnanost. Podmínky stanovené v § 209 jsou následovné: jedná se o zaměstnavatele, který vyplácí mzdu, nikoliv plat (v tomto případě splněno), zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní doby, a to z důvodu dočasného poklesu odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. V takovém případě zaměstnavatel po dohodě s odborovou organizací, či sám vnitřním předpisem stanoví výši náhrady mzdy, která nesmí být méně než 60 % průměrného výdělku. Tyto podmínky by mohly být v případě nutnosti uzavření provozoven naplněny.
Avšak z tiskové správy Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 19. března 2020 o zřízení Programu ochrany zaměstnanosti Antivirus vyplývá, že zaměstnanec by za dobu uzavření provozoven měl dostat 100 % průměrného výdělku. Vláda rozhodla o kompenzaci zaměstnavatelů za tyto opatření příspěvkem vypláceným Úřadem práce ČR. V době nemožnosti přidělovat práci zaměstnancům z důvodu mimořádných krizových opatření vlády má být zaměstnancům vypláceno 100 % průměrného výdělku, přičemž 80 % nákladů na vyplacené náhrady mzdy má být zaměstnavateli vyplaceno Úřadem práce. Bližší informace o fungování tohoto příspěvkového programu v praxi zatím nejsou k dispozici.
JUDr. Ing. Pavel Fabian, insolvenční správce
FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s. r. o.
